Můj příběh

U obou dětí se kolem třetího měsíce jejich života objevil atopický ekzém. Něco, s čím jsem do té doby neměla pražádnou zkušenost, a co lékaři označovali slovy “celoživotní” a “nevyléčitelný”.

A bohužel ani lékaři s úspěšnou léčbou příliš mnoho zkušeností neměli, jelikož to jediné, s čím jsme se od nich vraceli, byly kortikoidy. Vyzkoušeli jsme mraky mastí za nehorázné peníze, ale nic z toho nepomáhalo. Naopak, stav se pomalu a nenápadně horšil.

Uplakané a proškrábané noci, hodiny a hodiny houpání, nošení a konejšení byly na denním pořádku.  Kdo tohle nezažil, neumí si představit, co to všechno obnáší. Říkáte si, proč zrovna my. Tahle doba byla nekonečná.

Pak jsem objevila názor, že atopický ekzém není problém kůže, ale střev.

A že by měla pomoci eliminační dieta. Dieta, která vypadala nehorázně přísně, ale v té době jsem už byla ve stavu, kdy bych pro svoje dítě udělala vše. A tak jsem se do ní pustila.

Kůže se začala opravdu lepšit, já však byla pro změnu neustále hladová a nervozní. Super, dieta pomáhá, jenže to mám být jako celý rok živa jen o pár jídlech, která jím stále dokola?? A aby toho nebylo málo, zlepšení zas tak dlouho nevydrželo a pomalu začínalo nabírat směr k předchozímu stavu.

Chytré poučky hlásaly, že mám už tak přísnou dietu ještě více zpřísnit. Poslechla jsem, byla jsem ještě hladovější a ještě nervoznější. Zpočátku nastalo opravdu malé zlepšení, ale stav se brzy vrátil zpět, ba se ještě zhoršil. Tak jo, bude to fakt ten lepek. A asi vadí ještě něco..

A tak jsem vyřazovala a vyřazovala další potraviny,

po každém vyřazení přišlo přechodné zlepšení, které mne jen utvrdilo ve správnosti jednání, nicméně následovalo opět rychlé zhoršení.

Já byla čím dál nervoznější z nedostatku jídla a energie, nevyspalá po probdělých nocích, a bezradná, jelikož každý tvrdil něco jiného.

“Může vadit i rýže.”

"Ne, rýže ne, ale kokos a jáhly určitě…”

Nakonec jsem byla přesvědčená, že vadí už i vzduch.

Nakupování jsem nesnášela, jelikož z toho množství sortimentu, co obchody nabízely, jsem si mohla koupit asi tak tři věci. V tom lepším případě. Návštěvy pro mě byly noční můrou, protože z občerstvení, kterými nás pohostily třeba o Vánocích, jsem nemohla vůbec nic. Jen si zkuste představit pohled na cukroví, když půl roku nesmíte už ani cukr..

O nějakém užívání si rodičovské a malého miminka nemohla být ani řeč. Což platilo dvojnásob u druhého dítěte. Moc mě to mrzelo, uvědomovala jsem si, že čas nenávratně letí, ale nedokázala jsem stav jakkoliv zlepšit. Neměli jsme v té době chuť už ani jakkoliv cestovat, cokoliv podnikat, kamkoliv jezdit..

No a někdy v této úplně beznadějné době jsem objevila paní Věru Zíkovou a její léčebnou metodu uzdravení ekzému.

Bohužel jsme na ni museli čekat čtyři měsíce, ale už v té době jsem začínala chápat, kde jsem udělala závažné chyby. Že pokus o přísnou a dlouhou eliminační dietu byla cesta do pekel. A stejně tak, že samo mazání, ať je sebelepší a sebedražší, bez změny jídelníčku ekzém opravdu neuzdraví. Že sama dieta take neléčí, že je nutné co nejrychleji najít alergeny a najet na co nejrozmanitější stravu.

Paní Zíková nám opravdu velmi, velmi pomohla, za což jí asi nikdy nepřestanu být vděčná. Pomohla nám zcela vyléčit ekzém a pomohla mi porozumět hlavní podstatě léčby. A také nám byla velkou psychickou oporou. 

A protože vím, že spousta lidí řeší stejný problém jako my,

moc ráda bych všem tímto blogem chtěla pomoci, aby neopakovali stejné chyby, kterých jsem se sama dopustila. Aby také pochopili princip léčby, aby nemuseli hladovět a držet nesmyslné eliminační diety o třech potravinách. Protože ty skutečně nikam nevedou.

Především bych všem chtěla dodat odvahu, že atopický ekzém u malých dětí lze úplně vyléčit! Náš čtyřletý Toník je už dva roky zcela bez ekzému a zároveň může jíst naprosto vše. Roční Lucince se sem tam ještě nějaké malé ložisko objeví, už ale vím, že za to nemůže moje strava, nýbrž růst zoubků či jiné oslabení organismu. Já jako kojicí matka – I Lucinka – nyní jíme prakticky vše, až na mléko, vejce a soju a výrobky z nich.

Zároveň bych vás chtěla inspirovat, že dieta bez mléka, vajec a pár dalších potravin, nemusí být nutně něco nepřekonatelného. Po čtyřech letech jsem shromáždila množství úžasných receptů, které bych bez této diety nikdy nevyzkoušela, ochutnala spoustu výtečných potravin, k nimž bych se jinak nedostala a objevila nekonečné množství nových chutí, o kterých jsem neměla tušení, že vůbec existují. Moc ráda vám své zkušenosti předám a budu ráda, když vám pomohou!