Už nemůžu dál…

Uléhám do postele a přemýšlím, kolik hodin spánku mi tato noc přinese. Ještě ani pořádně nezaberu a už slyším ten nepřeslechnutelný zvuk škrábání. „Lucinko, ty už zase nemůžeš spinkat, viď? Pojď, lehni si vedle mě, snad aspoň na chvilku ještě zabereš.“ Držím dcerky ručičky a šeptám ji do ouška její oblíbenou písničku.

Nepomáhá to a dcerka začíná kňourat. Nechci, aby probudila zbytek rodinky, a tak ji přenáším do obýváku, celou svlékám, namažu mastičkou nejvíce postižená místa, zase oblékám a houpám na míči, aby zase usnula. Mám přitom co dělat, abych neusnula sama, už ani nevím, kdy jsem naposledy spala za celou noc více jak pět hodin, a to ještě s mnoha přestávkami mezi tím. Lucinka konečně usíná, opatrně ji přenáším do postýlky, uléhám vedle ní a modlím se, aby tentokrát vydržela spát déle než půl hodiny.

Když na ty loňské dny teď zpětně vzpomínám, říkám si, že to bylo snad nejtěžší období v mém životě. V kombinaci s dietou, hladověním a nevyspáním se divím, že jsem je vůbec přežila.

Dnešní článek jsem se proto rozhodla zaměřit na nás, maminky, a na to, jak celé tohle náročné období přežít. Opominu teď hlavní věc, že klíčem k úspěchu je najít příčinu ekzému a odhalit eliminační dietou potravinové alergie. O tom píšu v jiných článcích i v knize.

Dnes se zaměříme na psychickou stránku, protože ekzém našich dětí je na psychiku velmi, velmi náročný. A jak známo, náš stres každou nemoc dětí ještě zhoršuje. Jak z toho ven?

Pravidlem číslo jedna je: mysleme na sebe!

Od té doby, co se nám narodily děti, jsme si zvykly potlačovat naše potřeby do pozadí a soustředit se především na děti.  Jen co ráno vstaneme z postele, postaráme se, aby to byly ony, kdo dostane snídani jako první, následně potřebují přebalit, pohoupat, namazat, pomazlit, podat hračku, spravit hračku, vyměnit hračku, převléknout poblinkané tričko, umýt ručičky, znovu pohoupat…a co na tom, že máma ještě ani nesnídala a ono už je skoro poledne. Znáte to?

Jenže pokud máme mít dostatek energie na děti, musíme tu energii někde také získat a pravidelně ji doplňovat.  K čemu je dobré, že o děti budeme pečovat na stodeset procent, ale zatím my budeme uštvané, vyčerpané, nevyspalé a hladové…

Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak a zda svoji energii dobíjíte?

Dobít energii nemusíte nutně jenom spánkem (ačkoliv nějaké nezbytné minimum samozřejmě potřebujete k tomu, abyste dokázali přes den fungovat). Dobít energii můžete třeba činostmi, které vás baví. Setkáním s kamarádkou, s níž si fajn popovídáte. Sportem. Věcmi, které se vám podaří a z nichž máte radost. Procházkou za krásného slunného dne. Oblíbenou písničkou. Pohledem na fotku z vaší dovolené. A spoustou dalších aktivit. Každý to bude mít jinak.

Až budete mít chvíli klidu, vytvořte si svůj seznam činností a aktivit, které vám přináší radost. Spoustu z nich můžete dělat společně s dětmi. A až budete cítit, že na vás jde únava a zoufalství, nahlédněte do seznamu a jednu z aktivit proveďte. Fakt to pomáhá. 🙂

Čím bude seznam delší, tím lépe, budete mít z čeho vybírat. Zamyslete se i nad tím, co vás naplňovalo ještě před tím, než jste založili rodinu. Co jste měli a dělali rádi jako bezdětní či během studií?

Opravdu si to všechno sepište, při psaní vás napadnou další činnosti, na které byste si jinak ani nevzpomněli. A pak si dejte ten seznam někam na oči či do peněženky, abyste jej měli po ruce, kdykoliv budete potřebovat.

Pro inspiraci uvádím část mého seznamu toho, co mi dobíjí energii:

• dobré jídlo, které uvařím
• procházka s dětmi v přírodě
• jakýkoliv sport
• posezení s přáteli na zahrádce u hospůdky
• návštěva kamarádky
• oblíbené písničky
• šití čehokoliv, jelikož je to můj velký koníček
• návštěva obchodu s látkami
• balíček s látkami, který mi přijde domů
• pohled na oblečení, které ušiji a mohu si vzít na sebe já či mé děti
• posezení u deskové hry s přáteli
• jakékoliv cestování, kempování, výlet
• volný den, kdy mi třeba babička pohlídá aspoň na chvíli děti
• článek, který napíšu na blog a který je čtenáři čten, komentován a lajkován 🙂
• listování v mém oblíbeném časopise
• návštěva ZOO s dětmi

Jak je vidět, spoustu z těchto činností můžu dělat a dělám společně s dětmi. Třeba už při snídani si můžeme pustit oblíbenou písničku a den je hned přívětivější.

Jeden příklad za všechny: Mým velkým koníčkem je šití. Moc ráda šiju oblečení nejen na sebe, ale i na děti a dokonce mám i malý obchůdek a šiju něco málo na prodej. Loni, když jsme bojovali s ekzémem, jsem po celou tu dobu měla obchůdek stále otevřený a sem tam mi přišla objednávka. Ušití čehokoliv se tou dobou zdálo nezvladatelné, časově náročné a já vždy bojovala s pokušením objednávku odmítnout. Šití oblečení pro rodinu jsem tou dobou totiž naprosto vypustila.

Jenže když už mi ta objednávka přistála v poště a já měla radost, že někdo stojí o mé výrobky, vyburcovala jsem všechny síly a zboží ušila. Výsledek? Ačkoliv jsem na tom pracovala třeba do dvou v noci, cítila jsem se nakonec mnohem více nabitá energií, než kdybych ten čas prospala.

Když tak o tom teď zpětně přemýšlím, myslím, že to občasné šití – společně s procházením eshopů s látkami a rozbalováním balíčků – byla jedna z hlavních věcí, co mě tehdy držela nad vodou. I když už bylo nejhůř a dobrovolně bych se do ničeho nepustila, ty občasné objednávky mě prostě přinutily najít si chviličku pro sebe, tvořit a ponořit se do toho, co mám fakt ráda.

Jaké jsou vaše věci, které vás drží nad vodou?

Rada číslo dva: vypusťme ze svého života to, co nám energii bere.

Stejně jako nás některé věci  a  lidé dobíjejí, jsou aktivity či lidé, kteří nám naopak energii ubírají. Už jen pokud se nám podaří tyto zloděje energie odhalit a uvědomit si je, máme první krok k úspěchu.

Odhalíte je také? Co třeba mobil a neustálá kontrola  facebooku? Hledání informací o ekzému, které nikam nevede? Návštěva člověka, kterého vlastně ani nechcete vidět? Snaha o to, mít doma vše dokonalé, ačkoliv to tak nikdy nebude? Sledování zpravodajství, které už stejně nezměníme?

Zkuste si opět napsat seznam věcí, které vám nepřináší radost, a přesto patří do vašeho života. Co z nich můžete vypustit? Můžete některé z aktivit delegovat na někoho jiného? Můžete je vypustit minimálně v době, kdy cítíte, že už nemáte energie nazbyt?

Samozřejmě ne vše se vypustit dá, ale můžete třeba:

• Pozvat si slečnu na hlídání dětí během vaší přítomnosti a během té doby udělat nutné domácí práce. Až pak přijde domů z práce muž, a děti si na chvilku vezme, budete mít chvíli jen pro sebe.
• Aspoň jednou na zkoušku si přizvat domů paní na úklid.
• Zkusit být jeden den offline.
• Říci jednou „ne“ tam, kde jste se doposud neodvážili.

Jistě vymyslíte další nápady. Každý to bude mít jinak. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit, že už jen zamyšlení nad tím, kde se naše energie bere a kam všude ji vkládáme, je přínosem pro to, abychom se s ní naučili hospodařit lépe.

V těch nejtěžších chvílích si tedy vytáhněte svůj seznam a zamyslete nad tím, kterou z věcí byste mohli v nejbližší době udělat. Možná už jen pohled a vzpomínky na všechny ty věci, které vám v životě přinášejí radost, vám aspoň dočasně dodá sílu. 

Kam dál? Přečtěte si určitě i můj poslední článek Když se z toho ekzému někdy dostanem, napíšu o tom ostatním. Chcete-li najít příčinu ekzému, mrkněte na mého Průvodce eliminační dietou, věřím, že vám pomůže.

Jste-li maminkou či rodičem, kteří řeší ekzém u svých dětí, zvu vás do skupinky Atopický ekzém a eliminační dieta na Facebooku, kde dostanete další dávku psychické podpory nejen ode mne, ale i od mnoha dalších spřízněných duší.